|
Díl 1. - Country 1965 - 75 Dokument mapuje začátky trampské písně a country hudby v českých zemích od období mezi světovými válkami až do v titulku uvedeného přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V archivních záběrech i v aktuálních vzpomínkách pamětníků počátku trampingu u nás budou vzpomenuty největší postavy tohoto žánru (např. Mottl, W.Ryvola, skupiny Červánek, Settleři, Hoboes, Karabina) ve druhé, hlavní části pak skupiny Pacifik, Greenhorns, Rangers, Taxmeni, K.T.O, Brontosauři, zpěváci a autoři T. Linhart, Kapitán Kid, M. Ryvola, W. Daněk, M. Eben, J. Vyčítal a další. Film končí fragmenty unikátního záznamu vystoupení skupin K.T.O a Country beat v americkém Nashville. Díl 2. - Folk 1965 - 75 Druhý díl cyklu sleduje vznik a první desetiletí folku v bývalém Československu. Na své začátky vzpomínají nejznámější bardi V. Merta, V. Třešňák, J. Hutka, V. Veit, J. Streichl, B. Frídl a další. V archivních záběrech promluví a zazpívají K. Kryl a P. Kalandra. Řeč bude o vzniku Marsyas a Spirituál kvintetu, o Tyjátru písničkářů, klubu Saks, či slavném představení Nikoly Šuhaje loupežníka v divadle Husa na provázku. Nemohou chybět vzpomínky na okupaci vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968 a počátky normalizace. Vše doplněno spoustou archivní i nově retrospektivně natočené muziky. Díl 3. - Šafrán + emigranti + exulanti Podtitul napovídá, kam upřeli pozornost tvůrci cyklu v tomto dokumentu. Doba pro československý národ krušná dovršila přerod zpočátku ryze hudebního proudu v proud společenského a politického odporu. S tím ruku v ruce šly represe vůči hlavním folkovým protagonistům končící v nejednom případě nucenou či relativně dobrovolnou emigrací. Sdružení písničkářů "Šafrán" bylo nějaký čas majákem v temnotě normalizační beznaděje. Ale i ono skončilo rozpadem a emigrací převážné části svých členů. Paradoxně v této době "temna" vznikly nejslavnější folkové písně. Většina z nich zazní i v tomto filmu. Nebudou chybět unikátní archivní záběry ze setkání folkařů v emigraci i další zajímavé archivní záběry kombinované se současnými vzpomínkami hlavním aktérů celého dění. Díl 4. - Folk - foklór Určitá část folkového hnutí se od prvopočátku ve své tvorbě inspirovala lidovou hudbou, tedy folklórem (např. Spirituál kvintet, Skiffle kontra ). Jiní se k vazbě na folklór dostali přes počáteční odpor, způsobený zpolitizovaným přístupem socialistické vládní garnitury k tomuto odkazu kultury národa. O tom a zejména o spoustě skvělé folkové muziky mající své kořeny právě v lidových tradicích pojednává tento, svým způsobem výjimečný díl cyklu. Nesleduje totiž přísně chronologickou linku, ale nechává se volně unášet napříč časem hudební a tématickou linkou. Díl 5. - Country 1976-88 Díl 5. navazuje v chronologické linii na úvodní díl seriálu. Reflektuje výraznější rozdělení žánrů v druhé polovině 70. let na trampskou píseň, moderní country a nově vzniklý Bluegrass. Každou částí provází osobnost jednotlivého žánru, trampskou částí Fedor "Ňuf" Skotal, country Jaroslav Čvančara a bluegrassem Irena Přibylová. Pozornost je věnována především hudebním skupinám vzniklým ve zmíněném časovém rozpětí jako například v trampské písni skupině Kamelot a Hop-trop. Bluegrassová hudba se u nás těšila a stále těší velké oblibě. Její prvopočátky můžeme spatřovat v tvorbě Greenhorns, ovšem zlatý věk nastal až s příchodem nové generace banjistů hrajících na pětistrunné banjo, mezi které patří především Robert Křesťan. Díky kapelám jako Poutníci, Cop nebo Bluegrass nova je Česká republika považována po USA za druhou největší bluegrassovou velmoc, což potvrzuje také existence nejstaršího světového čistě žánrového festivalu Banjo Jamboree v Kopidlně. Část věnovaná country líčí problémy country skupin s normalizačním procesem, připomíná spojení s americkou hudbou a návštěvu Johnyho Cashe a v závěru se věnuje osobnosti Michala Tučného. Díl 6. - Folk 1976-86 Normalizační perzekuce nejcitelněji dopadly na folkové zpěváky. Během této doby byli přinuceni k emigraci V. Třešňák i J. Hutka. 6. díl se snaží objasnit jejich nedobrovolné odchody, ale také popsat situaci na folkové scéně v průběhu 70. a 80. let. Na vrcholu stojí folková skupina Marsyas, která několikrát mění své obsazení. Vznikají ovšem další slavné kapely - Nerez, AG Flek a na Folkovém kolotoči poprvé zpívá Jaromír Nohavica. V 80. letech se objevují další osobnosti, z nichž jmenujme alespoň Oldřicha Janotu a Ivu Bittovou. Stranou nezůstává ani dění na Slovensku, kde vzniklo po vzoru Šafránu sdružení Slunovrat s Ivanem Hoffmanem a Zuzanou Homolovou. Celou folkovou částí diváky provází hudební historik a publicista Jiří Černý. Díl 7. - Porta 1967-80 Začátkům našeho největšího festivalu country a později i folku je věnován 7. díl seriálu. Jeho historií nás provází Mirek Kovařík, který Portu již od počátku uváděl a uvádí ji i dnes. Doplňuje jej její hlavní organizátor Michal "Jupp" Konečný. Film představuje nejen tehdy známé kapely, ale také další interprety a skupiny, které Porta proslavila - Pacifik, Plížák s Wabi Daňkem, Minesengři aj. Porta jako festival nepohodlný tehdejšímu režimu musel často měnit místo pořádání, proto jsou výpovědi často zachyceny "on the road" nebo ve městech, které Portu hostily - v Ústí n. Labem, Českém Krumlově, Karviné, Olomouci ad. Díl 8. - Porta 1981-89 Pokračování příběhu festivalu Porta je náplní dílu 8. Průvodci M. Kovařík a M. "Jupp" Konečný spolu s ostatními umělci a organizátory přibližují divákům atmosféru obrovského festivalu, jakým Porta v 80. letech byla. Zajímavosti ze zákulisí jsou doplněny o zábavné, ale i smutné historky účastníků - Wabi Daňka, Honzy a Franty Nedvěda, Vladimíra Merty, Jaromíra Nohavicy a dalších. Kromě výpovědí aktérů je tento díl doslova nabit archivními obrazovými i zvukovými materiály představujícími celou plejádu držitelů ocenění. Film uzavírají dobové záběry z památného roku 89, ve kterém se již objevily náznaky konce totalitního režimu také na festivalu Porta. Díl 9. - Festivaly, kluby Folkové hnutí stejně jako dění v oblasti country music by nemohlo existovat bez desítek bezejmenných leč o to více věci oddaných organizátorů festivalů a klubového života. Právě jim a přiblížení zvláštní atmosféry těchto akcí je věnován devátý díl cyklu. Snaží se postihnout řadu pro folkové hnutí velice významných akcí, které se sice nedočkaly věhlasu PORTY, avšak v historii těchto žánrů je nelze opomenout. Jmenujme alespoň přehlídky v pražské Lucerně, Folkový kolotoč v Ostravě, Olomoucký tvarůžek, Svojšický letorost a mnohé další. Z klubů pak M-Klub ve Valašském Meziříčí či Malostranskou besedu. Kromě již tradičních účinkujících se v tomto cyklu divákům představí ti, kteří byli objeveni právě na těchto akcích (např. J. Nohavica, P. Dobeš, Jablkoň, K. Plíhal). Bohužel mezi festivaly osmdesátých let byl i jeden, který se stal výkladní skříní politické agitace vládnoucí Komunistické strany Československa - Sokolov. Ani tomuto ožehavému tématu se tvůrci cyklu nevyhnuli a v archivních záběrech komentovaných jejich samotnými protagonisty se alespoň ve zkratce pokusili nastínit neradostnou a složitou atmosféru té doby. Díl 10. - ... 1989 Folková hudba sehrála během revolučních událostí roku 1989 významnou úlohu. 10. díl dokumentuje situaci před listopadem a nedlouho po něm a to jak v české společnosti u nás tak i v exilu formou dosud neuveřejněných video záznamů z vystoupení K. Kryla v německém Rohru, J. Hutky a V. Třešňáka ve Vídni a v Budapešti. Dalším cenným materiálem použitým v tomto díle jsou fragmenty z koncertů v polské Wroclavi, kde vystoupil K. Kryl spolu s dalším exilovými i neexilovými zpěváky. Z domácí scény jsou ve filmu použity nejprve soukromé záznamy z ilegálních festivalů v Lipnici a Frydštejně doplněné o výpovědi osobností domácí scény, činných v revolučních dnech. Díl 11. - Folk - poezie
Jak jdou tyto dva pojmy dohromady objasňují M. Kovářík, V. Merta, V. Veit, P. Traxler, J. Tichota, J.Kainar, M. Eben,P. Ulrych, J. Nohavica, K. Plíhal, V. Rédl, J. Pavlica, Z.Homolová a další. Dodejme, že zhudebňování básní se vyhnul jen málokterý z protagonistů folkové scény. Některé verze příliš povedené nebyly, ale převážně vznikla dílka, kterým stojí za to věnovat hodinu času. Tento díl cyklu podobně jako díl 4. nesleduje přísně chronologickou linku, ale nechává se ve volném tempu unášet pohodou vpravdě poetické hudby a písní. Díl 12. - Rarity Úsměvný a vtipný díl o raritách ve folku a country má ambice pobavit a upozornit diváky na neobvyklá mnohožánrová seskupení muzikantů a také ukázat, že i zpěvák naprosto jiného žánru má ve svém repertoáru nejednu country píseň. Bohatý televizní archiv také vydal několik důkazů o folkových či countryových začátcích některých osobností prezentujících se v současnosti v úplně jiných žánrech(např. Petr Novotný, Marek Eben nebo Leona Machálková). Otevřenost folku a country k novým vlivům potvrzuje mj. použití slezského dialektu či brněnského hantecu nebo překlady písní K. Kryla či J. Hutky do dalších jazyků. Díl 13. - Folk a country 1990 - .. Listopad roku 1989 přinesl do řad příznivců folku a country obrovské nadšení. Rázem bylo vše dovoleno. Kdysi oficiálně zatracovaní přestavitelé tohoto proudu byli najednou oslavovanými hvězdami. Koncerty s účastí desetitisíců diváků nebyly bedlivě sledovány StB. Každý mohl zpívat a říkat co chtěl. Toto opojení však záhy pominulo a folkaři zjistili, že najednou k získání přízně publika nestačí být pouze buřičem a antikomunistou. Mnozí v této situaci předpovídali konec folku v Čechách. Že se tak nestalo, dokazuje závěrečný díl celého cyklu. Stručně sleduje, jak se protagonisté scény folku a country vypořádali či nevypořádali s těmito novými podmínkami a jak se s jejich novým nebo naopak nezměněným přístupem k tvorbě vyrovnalo jejich publikum.
|
